POPIS OBSAHU HRY
Hra na téma „Kde si hrát“ je postaven na příběhu dětských hrdinů Vendulky a Davídka. Je velmi jednoduchá dějem, ale může dětem napomoci ke správnému chování v dopravním prostředí, i když hra je jen ve virtuálním světě dopravy.
Hlavní hrdinové se během svých her dostávají do nebezpečných situací (při hře spadne míč na silnici, vybíhají mezi zaparkovanými vozidly, sedí na zábradlí u silnice, chodí po obrubnících chodníků, honí se na chodníku i na silnici, atd.). Vendulka a Davídek dávají dětem výzvy, jak řešit nebezpečné dopravní situace, se kterými se mohou setkat.
Rozvíjí se kreativita dětí a také se získávají nové návyky a dovednosti v řešení a předcházení nebezpečným situacím.
DOBA HRY
Hra trvá cca 2 – 2,5 vyučovací hodiny, včetně úkonů před hrou, tj. vysvětlení rolí, přípravy pomůcek, prostoru pro hru, atd.
Po první části hry se hráči mohou najíst a napít (mimo prostor tělocvičny).
Hru je vhodné hrát ve druhé polovině školního roku, kdy už žáci mají získané základní vědomosti a dovednosti určené pro žáky 1. ročníku.
HERNÍ PROSTOR
Hra se odehrává v místě, které je vymezeno pro pohyb osob – „chodník“ a přilehlé „silnice“, která je určena pro pohyb vozidel. Má simulovat běžný dopravní prostor, kde se děti pohybují. Nejvhodnějším prostorem pro realizaci hry je tělocvična nebo hřiště, kde je z důvodu bezpečnosti hráčů omezený přímý kontakt hráčů s volným veřejným prostorem.
Vhodným místem je také dětské dopravní hřiště, které je vybaveno veškerým mobiliářem, vhodným pro nácvik správného chování dětí.
Hra je vhodným doplňkem aktivit na školách v přírodě a dalších mimoškolních aktivitách dětí a pedagogů.
BEZPEČNOSTNÍ POKYNY:
Pokud se na reálné hrací ploše nacházejí i místa, která nejsou vhodná pro hru, mohou zapříčinit zranění nebo pád. Pedagog (animátor) musí upozornit děti na možné nebezpečí a maximálně se snažit o eliminaci zranění (např. na hřišti tribuny, schodiště, atd.).
HERNÍ PROSTOR
Pro hru je prostor vymezený „chodníkem“ a „silnicí“.
Ve vymezeném herním prostoru se naznačí barevnými páskami, lavičkami nebo jen vyhrazením prostoru podle barevného rozvržení tělocvičny („lajnování“ na míčové hry):
• Chodníky,
• přechody pro chodce,
• silnice,
• místo, kde končí chodník a musí se jít po silnici,
• zábradlí u školy.
EXPOZICE HRY
Nejen pro hru je nezbytné hovořit o bezpečném chování v dopravě, objasňování pravidel bezpečného pohybu na pozemních komunikacích a jejich příslušenství průběžně po celý školní rok. Využívat každé příležitosti ke zdůraznění bezpečí chodců, nejen při dodržování základních pravidel bezpečného pohybu, ale jízdy na kole, koloběžce a dalších rolích účastníků provozu na pozemních komunikacích. Dopravní výchova je celoživotní záležitost.
Učitel pokládá otázky:
• Vyjmenujte místa, kde si můžete bezpečně hrát. (hřiště, zahrada, tělocvična, park, apod.)
• Která místa jsou pro hru nebezpečná a proč? (silnice, chodník, místa v blízkosti silnice, která nejsou oplocená)
• Proč si nemůžeme hrát na silnici? (silnice je určena pro pohyb automobilů, kol, nákladních vozidel – žáci mohou vyjmenovat různé dopravní prostředky – rozvoj slovní zásoby).
• Kde si na silnici můžeme hrát a proč? (obytná zóna. Zde musí auta dávat pozor na chodce a hrající si děti. Musí zde jezdit velmi pomalu. Toto místo je označeno dopravní značkou – ukázat dětem).
• Jak poznáme místo, kde si děti mohou hrát na silnici? (označeno dopravní značkou obytná zóna, kde je nakreslené dítě s míčem, lyže, dům, chodec, osobní automobil. Auta tady nesmí stát. Mohou stát jen na vyhrazených místech.)
• Jak se musí chovat řidiči vozidel v těchto místech? (musí jet velmi pomalu a nesmí zde stát s autem).
• Jaké nebezpečí hrozí všem, kteří se pohybují nebezpečně blízko jedoucích ale i zaparkovaných vozidel? (auto je může srazit, řidič nemusí chodce vidět, zvláště malé dítě = nebezpečí úrazu).
• Na co si musíme dávat pozor při chůzi a při hře na chodníku v místech, kde je to dovoleno – v obytné zóně? (na ostatní chodce, na projíždějící vozidla, v obytné zóně jezdí děti na kole, lidé zde chodí na procházku se psy, apod.)
• Můžeme si na chodníku hrát? (ne, kromě obytné zóny).
• Jaké činnosti na chodníku můžeme dělat? (povolena je chůze, jízda na koloběžce, maminka zde veze kočárek, může se zde tlačit vozík s nákupem, atd.).
PRO UČITELE
Seznámení se s obsahem hry a herními mechanizmy je realizováno v první vyučovací hodině. Je zde zahrnuto i předvedení, jak hru hrát. Předvádí animátor hry (pedagog) s Vendulkou a Davídkem. Ostatní žáci pouze sledují výklad animátora hry, který specifikuje na názorných příkladech správné ale i nevhodné chování Vendulky a Davídka. Tato část je určena na 45 minut. Následuje přestávka na svačinu.
Po přestávce je zapotřebí zopakovat herní mechanizmy, resp. ověřit si, zda si žáci pamatují a rozumí pravidlům hry. A hra může se začít hrát.
VYSVĚTLENÍ PRAVIDEL
Vendulka a Davídek představují děti, které si hrají venku bez dozoru. Hrají si na nevhodných místech, nechovají se při hře správně. Hrají si tak, že jejich chování je na hraně bezpečného chování. Hrají si na chodníku anebo v blízkosti silnice. Hlavní hrdinové příběhu jsou při hraní si přerušeni animátorem hry – pedagogem předtím, než udělají klíčový pohyb, který je může stát život nebo ohrozit jejich zdraví. Děti zastaví v okamžiku, než např. vběhnou pro míč na silnici nebo vyběhnou mezi vozidly za kamarády, než spadnou do silnice ze zábradlí, atd.
Děti dělají herní kulisu nebezpečným hrám či situacím, které vytváří hlavní představitelé Vendulka a Davídek. Nestojí opodál, mimo hru, hrají spolužáky Vendulky a Davídka. A také se aktivně zapojují do hry formou řešení nebezpečných situací. Dávají kamarádům radu, jak se chovat v okamžiku, kdy animátor – (pedagogický dozor) hru zastaví. Hra je zastavena vždy v nebezpečné situaci, která může skončit zraněním, ohrožením nebo omezením ostatních účastníků silničního provozu. Animátor (pedagogický pracovník) zastavuje hru na hlasový pokyn nebo na písknutí – doporučená varianta - děti pokyn uslyší. Hra na pokyn animátora pokračuje řešením, které děti vymyslely pro bezpečné vyřešení situace. Vendulka a Davídek situaci dohrají podle nápovědy dětí. Pokud je více řešení, Vendulka a Davídek dohrají podle doporučení dětí i více variant řešení.
Po dokončení herní scénky animátor hry (pedagog) vyhodnotí, zda byla nápověda ze strany dětí správná či nikoliv a případně nabídne nejlepší variantu. Animátor (pedagog) musí rozhodnout a vyhodnotit jaké řešení je nejlepší a zdůvodnit hráčům proč.
Ve druhé části hry se všichni žáci stanou hlavními hrdiny příběhu o nebezpečných místech pro hraní ve skupině, např. na dětském sportovním hřišti, nebo na prostoru u domu, před školou, apod. Společně si vymyslí krátký příběh, který bude o nebezpečných situacích v dopravním prostředí a pokusí se jej zahrát. Po sehrání a dokončení každé krátké scénky je animátor zastaví a vysvětlí, jaké je správné chování. A to, i když scénka byla správně řešena. Do těchto krátkých scének mohou být zapojeni všichni žáci, nebo jen část, která aktivně hraje, ostatní je pozorují a hodnotí, kde bylo chybné chování. Společně s animátorem hry navrhují možné správné řešení, jak předejít nebezpečným situacím.
Úloha animátora (pedagoga) je velmi důležitá. Vede děti k uvědomění si důsledků špatného rozhodnutí. V této části hry děti sledují, zda jejich chování je správné či ne. Identifikují, kdo se v daném okamžiku choval špatně a co mohlo z jeho špatného rozhodnutí vzniknout za nehodu – krizovou situaci. Učí se nejen ze svých chyb ale i z chyb ostatních dětí.
Pokusí se také slovně vystihnout a popsat, co by asi dělal řidič, pokud by se dostal do situace, kterou hráli. Zkusí si představit a popsat reakci vlastních rodičů, jak by se zachovali. Děti mohou vycházet i z vlastní zkušenosti jako cestující ve vozidle, které se dostalo do situace, kde chodec (dítě) vběhl do jízdní dráhy vozidla, nebo viděli, jak si děti hrají na silnici, jezdí na kole, koloběžce, atd.
Hra je vhodná jako školní i volnočasová aktivita, např. pro školní družiny.
Principy, na kterých je hra založena, je vedení dětí k pomoci ostatním a touha hledat řešení složitějších úloh.
VÝBĚR ROLÍ
Hlavní hrdinové: Vendulka, a Davídek, tým rádců.
Vedoucí hry (nejlépe učitel – animátor hry) vybere představitele hlavních rolí. Měly by to být děti, které pochopí úlohu ve hře a jsou ochotné dodržovat pravidla hry a zvládnout zahrát nebo i vymyslet nebezpečnou situaci. Pro tuto hru je možné vybrat do rolí Davídka a Vendulky i žáky vyššího ročníku, kteří budou již umět zahrát rizikovou situaci. Ale záleží na šikovnosti dětí ve třídě.
Vedoucí hry seznámí hráče s úlohou hráčů v roli Vendulky a Davídka.
Ostatní děti - hráči budou v rolích „poučených dohlížitelů - rádců“ nad bezpečným chováním Davídka a Vendulky, spolu s animátorem - pedagogickým dozorem.
NÁCVIK POHYBU
Jízda na in linech střídavě - vysunují nohy střídavě do stran vlevo a vpravo = naznačení pohybu na kolečkových bruslích.
Jízda na koloběžce - naznačují pohyb jízdy na koloběžce – odrážejí se jednou nohou a druhou sunou po podlaze.
Tyto pohyby je vhodné nacvičit již před hrou v rámci tělesné výchovy.
REKVIZITY
Míč (mohou být i dva nebo tři),
aktovka,
švihadlo,
pomalované krabice = auta,
motouz nebo barevné pásky na vytyčení místa pro bezpečnou hru - hřiště.
hrazda podložená žíněnkou, zavěšená ve výšce cca 40 - 50 cm = zábradlí u školy (pokud se hra bude hrát v tělocvičně), mimo tělocvičnu může zábradlí představovat např. natažený provaz,
lavičky.
Další pomůcky jsou doporučené: lepicí pásky na vyznačení přechodu pro chodce, nebo obrubníku chodníku u silnice (např. kobercová páska, apod.). Tyto prvky lze nahradit virtuálním vytyčením herního prostoru pomocí lajnování v tělocvičně.
HRA
Děti si začnou spontánně hrát ve vymezeném prostoru, představující hřiště nebo jiné místo pro bezpečnou hru dětí. Hrají si s míčem, honí se, jezdí na „kolečkových bruslích“ (naznačují pohyb na kolečkových bruslích – nohy střídavě vysunují do stran – levou a pravou nohou), jezdí na „koloběžce“ (naznačují pohyb jízdy na koloběžce – odrážejí se jednou nohou a druhou sunou po podlaze). Skáčou přes švihadlo, apod. Jejich úkolem je nejen si hrát, ale i sledovat chování Vendulky a Davídka, kteří si s nimi hrají. Po chvíli, kdy se hraní dětí rozběhne (cca za 5 minut po zahájení), udělí pedagog pokyn smluveným znamením hlavním hráčům Vendulce a Davídkovi, k chování, které není zrovna bezpečné. Hlavní představitelé začnou hrát „v roli“. Rozehrají nebezpečnou situaci. Budou se pohybovat mimo vymezený herní prostor, kde je pro hru nebezpečno.
SCÉNÁŘ I
Vendulka a Davídek si hrají s míčem. Davídek míč nechytí a spadne na zem. Kutálí se směrem k silnici. Vendulka se rozběhne na silnici, kam se mezitím míč dokutálel.
Příklady možného řešení
Vendulka a Davídek si přestanou hrát. Čekají u krajnice silnice, než nepojede žádné auto a pak se opatrně vydají pro míč. Během cesty silnicí se musí rozhlížet na obě strany jako u přecházení vozovky.
Nebo:
Požádají staršího spolužáka, který je přece jen zkušenější a umí se na silnici pohybovat bezpečněji, aby jim podal míč. Zároveň se učí poprosit PODĚKOVAT.
Nebo:
Počkají, až jim někdo ze starších spolužáků nebo dospělých podá míč zpět. Je tam spousta spolužáků z deváté třídy.
SCÉNÁŘ II
Skončila škola. Davídek vybíhá ze školy, shodil aktovku na zem a sedá si na „zábradlí“ - lavička. Chce tady počkat na kamarádku Vendulku. Komíhá nohama. V tom neudrží rovnováhu a skoro padá do silnice. Na zem sice nespadne, ale musí do silnice alespoň vstoupit, protože jen tak udrží rovnováhu a do silnice nespadne. A kolem projíždí auto.
Příklad možného řešení
Davídek vyběhne ze školy ven, shazuje si aktovku, položí ji na zem, opře se o zábradlí a čeká na Vendulku.
Nebo:
Davídek počká na Vendulku u vchodu do školy.
Úloha animátora
Děti hlídají svoje kamarády Vendulku a Davídka při hře. Sledují, jak se chovají a pomáhají radou jak se zachovat, aby se jim nic nestalo, resp. jak danou kritickou situaci vyřešit, aby byla bezpečná nejen pro Vendulku a Davídka, ale také pro ostatní, kteří se v dopravním prostoru pohybují. Během hry je nutné obhájit a umět vysvětlit, proč se mají chovat tak, jak jim kamarádi radí. Navzájem se tak učí a hodnotí si nejlepší řešení situace.
Během hraní scének animátor (pedagog) sleduje, zda někdo ze spoluhráčů sleduje, jak se hlavní postavy chovají.
Pokud si děti nevšímají, jak se Vendulka a Davídek chovají, animátor hry musí zasáhnout a dát hráčům vědět, že se hraje hra a musí sledovat co se děje kolem nich – viz pravidla hry.
Ukončení hry
Hra je ukončena na pokyn animátora (pedagoga) – vedoucího hry. Musí umět odhadnout, kdy hra děti – „rádce“ ještě baví, hru sledují a umí radit správně. Celková délka jedné hry by neměla přesáhnout dobu jedné vyučovací hodiny. Doporučená doba jedné hry je 20 – 30 minut. Je zde zohledněno udržení pozornosti dětí.
Žáci prvního ročníku nemají ještě tolik zkušeností z chování v dopravním prostředí, aby byli schopni vymýšlet nekonečné množství příkladů nevhodného chování.
ZÁVĚR HRY A WORKSHOP
Shrnutí chybného chování – animátor - pedagog.
Otázky pro děti:
Co za chyby udělala Vendulka a Honzík?
Co by se mohlo stát, pokud by nebylo dobré rady skupiny rádců?
Jak se chovat v roli chodce.
Jaké chyby dělají nejčastěji chodci, zvláště malé děti.
Jaké chyby dělají „dospěláci“ – podle pozorování dětí z vycházek s rodiči nebo se školou.
Čeho si nejčastěji všímáte na chování ostatních chodců?
Jak a kde by se vám dobře a bezpečně chodilo?
Co byste chtěli změnit v okolí školy nebo bydliště?
Kde se nejlépe a nejbezpečněji cítíte, když si hrajete?
PROJEKT „BEZPEČNÁ CESTA DO ŠKOLY“
Tato hra vytváří podmínky pro návaznost na projekt Bezpečná cesta do školy. Na vycházkách v okolí školy hledat nebezpečná místa, identifikovat je, popsat a s pomocí dospělých se je pokusit eliminovat (nezbytná je komunikace s příslušnými úřady).
Do hry může aktivně vstoupit i vedení školy a v další fázi vyvolat diskuzi na školních webových stránkách, kde budou děti hlasovat o místech, kde se necítí bezpečně.
Podklady pro informaci o projektu Bezpečná cesta do školy jsou dostupné:
http://www.nadacepartnerstvi.cz/Nase-sluzby/Setrna-doprava/Bezpecne-cesty-do-skoly
